Keramické nože v nabídce předních prodejců někdy hrají všemi barvami. Dlouho jsem si kvůli tomu myslel, že černé keramické nože patří k těmto barevným výstřednostem a nevěnoval jim pozornost. Velmi příjemným překvapením pro mě potom bylo, když jsem zjistil, že černé čepele obsahují uhlík a jsou díky tomu ještě tvrdší a odolnější, než čepele klasické, bílé. Jak je to možné a jak vypadá jejich výroba, jsme se ptali Ing. Šimona Pěnkavy z katedry nástrojového inženýrství brněnské VUT.
Bílé keramické nože mají spolu s černými větší část výroby stejnou, až v jednom momentě se bílé nože posunou k broušení a na černých se ještě dál pracuje. Jedná se o moment, kdy hotové keramické výlisky poprvé opouští spékací pec. V tu chvíli je výlisek perfektně spečený a má přibližně tvar nového nože. Materiál je již prakticky dokonale bez bublin a chyb v krystalové mřížce, tak zvaných dislokací a vakancí. Bílé keramické nože se v tuto chvíli začnou brousit. Špičkové nože se brousí ručně, řada dalších dobrých firem používá určitou míru automatizace. Černé keramické nože ovšem čeká ještě jednou cesta do pece, tentorkát na takzvané sintrování, spékání za přítomnosti plynného CO2 - oxidu uhličitého. Podobně jako při výrobě ocelových nástrojů ze surového železa se do struktury oxidu zirkoničitého dostane určité množství uhlíku, tedy podobně jako při vzniku uhlíkové oceli. Materiál keramických nožů díky tomu zcela zčerná, ale hlavně si od uhlíku vypůjčí ještě dokonaješí fyzikální vlastnosti, než je tomu u klasických bílých keramických nožů. Černé keramické nože jsou díky tomu o celých 30% tvrdší a odolnější.
Osobně jsem černý keramický nůž nikdy netestoval, takže víceméně říkám jen to, co vím. Diskuse se vede zejména na téma, jestli jsou černé nože odolnější proti pádu, nebo jsou díky své tvrdosti naopak křehčí.
Za jednu z největších výhod se obecně považuje ale to, že keramické nože vydrží ostré neporovnatelně déle, než nože ocelové. Tím, že si řada lidí neumí nože sami nabrousit, jsou tak keramické nože pro běžného uživatele pravým požehnáním.
Dostala jsem dva keramické nože značky Homeware jako dárek k Vánocům. Dlouho jsem té módě odolávala a myslela si, že se jedná jen o výstřelek, který upadne časem v zapomnění. A co bych vám lhala - změnila jsem názor.
OdpovědětVymazatKeramické nože vás na první pohled především neuvěřitelně zaujmou svým vzhledem. Pokud si vyberete kvalitní značku, jako jsou Kyocera, Tescoma nebo Homeware, jsou keramické nože zpracované do detailu velice přesně a precizně, a asi chvíli strávíte jenom tím, že si je budete prohlížet a osahávat :-)
Druhá věc je potom způsob, jakým keramické nože řežou. Mně vyhovuje, jak čepel keramického nože snadno klouže i lepivými potravinami, jako jsou zrající sýry, nebo čerstvý chléb.
A do třetice ovoce, zelenina a proklamované chránění vitamínů. Keramické nože neobsahují žádné kovové ionty, které by se při řezání uvolňovaly a ničily vzácné vitamíny v ovoci. Pro své děti jsem myslím udělala zásadní počin, tím, že si příkrmy vařím sama a používám keramické nože místo ocelových, neobírám děti o vitamíny a minerály, které by mohly jinak zmizet v chemické reakci se železem.
S těmi vitamíny jste si jistá? Hodně se kolem toho napovídalo a teď se hodně tvrdí, že to byla blbost. Ale z logiky věci na tom něco bude. Normální železný nůž se tupí tím, že mu ubývá materiál z ostří, tyhle mikroskopické množství samozřejmě jíme. Jestli ale železo reaguje s vitamíny? Nebyl by na to nějaký zdroj?
OdpovědětVymazat